Spider-Man: Bez domova

„To jsou mí přátelé. Tohle je Peter Parker a tohle Peter Parker.“ Je fajn, že producenti výhradně důvěřovali postupně Samu Raimimu, Marcu Webbovi a Jonu Wattsovi. Každý pojal tohohle legendárního kamaráda ze sousedství po svém, každý zaujal něčím jiným. Verze s Tobeym začala klasickým pavoučím kousnutím, bulením nad smrtí strýčka a balením zrzky Mary Jane, tým okolo Andrewa zase vsadil na vtipnější a romantičtější notu a celkově se víc blížil mladšímu publiku a verze s Tomem skočila rovnýma nohama do rozjetého vlaku a tvůrci umně využili vydatného marvelovského filmového světa. Jenže ve dvojce (Far from Home) to byl zase utahaný digi-bordel pro náctileté, což trojka naštěstí neopakovala, ale v první třetině se rozhodně na plyn nešlape. Vycházíme z toho, čeho se pavoučí hrdina nejvíce obával: prozrazení pravé identity. Když se jeho nový problém začne dotýkat i jeho nejbližších, má mu Doctor Strange pomoci uvést věci do pořádku. Jenže se to celé krapet zvrtne a do děje (do této verze reality) vtrhnou dřívější padouši. A přiznejme si, trochu to skřípe. Jakmile ale dojde na setkání se „starými přáteli“, začne se blýskat na lepší časy. Vím, že se tohle mezi všemi těmi nadšenými ohlasy okolo nesluší psát, ale já pořád vnímám tyhle comicsové výplachy jako čisté spotřební zboží bez hlubší invence. A na tom se v mých očích asi nic nezmění. Tři až čtyři hvězdy. (05.02.2022)

U málokterého filmu bych byl rád, kdybych přišel pozdě, tady bych to však docela ocenil. Spider-Man: Bez domova je totiž super, naneštěstí je super až po hodině, kdy se to všechno začne spojovat, pořádně se šlápne na plyn a Jon Watts servíruje nejen fanservice a hodně solidní akci, ale i velmi funkční emoce. Všichni na plátně si to užívají a můžou se právem plácat po zádech, že natočili parádní popcornovou zábavu a neutopili se ve velkých ambicích. Jenže tam je ta první hodina, za kterou by si zasloužili profackovat scenáristé, režisér, Holland a vlastně možná každý, kdo mohl zabránit tomu, aby vypadala tak, jak vypadá. Peter Parker v Hollandově podání je ještě kluk, respektive puberťák. Na tom ta série stojí, já to beru a vlastně mě to baví. Jenže to nikdy nebyl idiot. No a tady je. Parker se chová jako nezodpovědné pako, jenže už to není veselé, rozverné a zábavné. Jeho neschopnost a hloupost tu dalece přesahuje všechno, co jsem schopný tolerovat u akčního blockbusteru a to mám tu laťku hodně vysoko. A vlastně mi to zkazilo do značné míry celý film, protože jsem si ve všech následujících scénách říkal, že se na to krásně kouká, ale vlastně by mě potěšilo, kdyby Parkera třeba zasypal nějaký mrakodrap, protože nevím, jestli takhle tupému paku chci fandit a přát happy end. Dvě hodiny po konci projekce můžu upřímně říct, že se řadím k těm spokojeným. Ovšem jestli si to někdy pustím znovu, tak určitě od půlky. (15.12.2021)

Zabitá príležitosť. Je to síce krásny fanservise, no viac by som ocenil, keby tie postavy 80% času netrávili tým, že rozprávajú, čo zažili v predchádzajúcich filmoch. Z novej trilógie rozhodne najlepšie, no takisto vidieť, že na predchádzajúce projekty sa to vôbec nechytá a iba sa pripomína o koľko boli lepšie. Hore mi to dvíha veľmi silný záver a vlastne celá pointa. 8/10 (31.01.2022)

Asi uplne nechapu to nadseni z filmu. Jako nostalgicky setkani po letech to funguje vyborne, spousta sympatickejch hercu, spousta dojemnejch scen, skvely fory a clovek se vetsinu stopaze musi pousmivat. Jenze to je tak vsechno, dej to poradne zadnej nema, akce je nezajimava/neoriginalni a jedinej aspon trochu zajimavej souboj je jen diky Strangeovi. K tomu tu mame naprosto prepalenou stopaz, kdy jsem si uz nekdy po hodine zacal rikat, jestli se teda neco zacne konecne dit a dost otresny triky. Sice porad lepsi nez Hollanduv prvni dil, ale jinak zklamani. (20.07.2022)

Netušil jsem, že půjde zopakovat emocionální rozstřel, který mi darovala Endgame - a už vůbec ne, že se to povede jen o dva roky později a ještě navíc takhle ze zálohy. Domů totiž míří nejenom cesta, ale i způsob splácení letitých dluhů věrným fanouškům, ať už to právě bolí či hřeje sebevíc. První třetina je ještě klasická atrakce z čisté MCU formule, hyperaktivní arkáda, kterou někdo miluje a někdo nenávidí. Jakmile se ale zvážní a do děje vstoupí Doctor Strange, je všechno lepší, čistější a epičtější. Od jisté chvíle se ze mě stalo emocionální klubíčko, které v hudebních či dialogových reminiscencích myslelo stále na to samé. Jak je to parádní pocit, že v tuhle chvíli můžu být u toho. Vánoční dárek, finále trilogie, rozcestí pavoučího fandomu, potvrzení rostoucího talentu Toma Hollanda a v neposlední řadě velkofilm, který by nějakou záhadou dokázal stát i sám o sobě. (20.12.2021)