Texaský masakr motorovou pilou

Titul horroru - "Texaský masakr motorovou pilou" - je natolik výmluvný, že stejně jako kdysi dávno dokázal Mojžíš rozdělit moře na dvě poloviny, daří se i "Masakru", s použitím motorové pily a za nelidského vřískotu kritiky, nekompromisně dělit diváky na dvě zcela odlišné sorty lidí. Ti první se při pouhém pohledu na plakát či obal s jmenovaným filmem otřepou hnusem a zdaleka se mu vyhnou. Ostatní zbystří pozornost, význačně se pousmějí, a nedojdou pokoje, dokud za nervního zvuku mot. pily nespatří první amputovanou končetinu dopadat do kaluže rudé krve. Pokud právě Vy patříte do téhle skupiny (a já pevně věřím, že ano, poněvadž jen dočasné vyšinutí smyslů by na tuhle stránku zaválo ty limonády z první grupy), pravděpodobně nebudete zklamáni. Krve je dost, děvčata hlasitě křičí, mot. pila se nezadrhává, "kožená tvář" je na scéně rekordně dlouhou dobu ... vrrr..vrrrrr... pohodička. Zaujme i stylizace a barevné ladění filmu, které poměrně dost připomíná mého miláčka D. Finchera. Kdyby záleželo jen na mě, přidal bych (na úkor vzrušeného pobíhání po lese) více atraktivních scének z "obyčejného každodenního života" pošahané famílie. Ale to je pouze má nenaplněná touha u filmu, u kterého určitě celá řada lidí dává přednost masakru fyzickému, před tím psychickým. (01.11.2004)

S nulovými očakávaniami som dostal tučnú porciu brutality, strachu, napätia a krvi. Človek čo čaká niečo typu Scream, nech si nechá zájsť chuť. Teenagerská vyvražďovačka sa sice koná, ale kapku s inou atmosférou. Vizuálne špičkové. Od žltých filtrov na začiatku, cez modré v lese, až po tie temné v domoch. Napadali ma veci ako Seven, či Saw. Nečakal som nič hlboké, ani prekvapujúcu pointu. Film sa o to na štastie ani nesnaží, zato sa mu darí výborne gradovať hustú atmosféru a perfektne vykresliť skratové správanie sa človeka pod obrovským psychickým tlakom. Marcusovi Nispelovi som to zožral aj s navijákom. Myslím že mi to ešte nejaký ten deň poleží v hlave (a v žalúdku). Na konci som sa cítil plne uspokojený. Aaaa. (21.06.2005)

Ty vole, tak remake nejen překonává originál ve všech směrech, ale také se dostává do mé osobní top dvacítky. Přesně takhle to má vypadat! Sympatické postavy se kterými člověk maximálně empatizuje, špinavý a drsný všudypřítomný look, neuvěřitelná gradace atmosféry a napětí, skvěle sehraná vyšinutá rodina od šerifa po nechutné staré babky ( Už od mala mám fóbii z velmi ošklivých starších lidí) a hlavně sám Leatherface, který si absolutně s nikým nebere servítky, ten chlap oběti nahání až do posledního dechu, do toho konstantní motorová pila a já snad poprvé za život se při hororu svíral mrazením a velmi znepokojivým pocitem. Absolutně jsem se vžil do role herců a já sám zdrhal před děsivým Leatherfacem. Dostal jsem přesně to, co originálu scházelo. Super! 100% (27.05.2015)

Teda tenhle horor se mi opravdu líbil, nemám ho s čím srovnat, protože jsem původní verzi neviděla, ale tohle bylo fakt dost pořádný "maso" a rodinka Hewittových byli pěkně krvežíznivý bestie. Nechtěla bych se jim dostat do spárů. A taky tam mám jednu oblíbenou větičku, když vystřelenej mozek tý stopařky přirovnají k lasagním což je jídlo, kterým určitě nikdy nepohrdnu. (21.10.2007)

V některých filmech mě Nispel prostě nevadí. Prostě vezme největšího možného chlapa, dá mu do ruky motoračku a Jessicu Biel nechá celý film pobíhat v tílku. Jeden z určitě povedenějších remaků s kvalitním obsazením. Pozdější nové bláboly Noční můry nebo Krvavého Valentýna na tom byly mnohem hůře. 60% (06.07.2015)